4.den - pátek 8.7.2016
Páteční ráno je poslední u Bohinjského jezera a tak jako předchozí je i toto mlhavé. Opět má ale poutavou atmosféru, zvlášť když se na hladině objeví místní rybář.
Balíme věci, nakládáme auto a kolem desáté se loučíme a panem domácím. Ještě než definitivně opustíme oblast Bohinjského jezera, máme v plánu se něj kouknout z nadhledu, takže popojíždíme jen kousek k dolní stanici lanovky na Vogel (zpáteční 14 Euro/osoba), tedy přesněji řečeno do lyžařského střediska pod horou tohoto jména. Byť počasí dalekým výhledům zrovna nepřeje, tak je téměř letecký pohled dolů na jezero parádní.
Horní stanice lanovky je výchozím bodem celé řady tůr, ale my se dnes potřebujeme přesunou na druhou stranu hor do Bovce a cestou se ještě zastavit v dolině Vrata, takže procházku s výhledy na Triglav si musíme nechat na někdy příště. A Hyneček stejně nechce nikoho pustit z branky od komplexu lanovky :-).
Šedivá mračna halící nejvyšší partie Julských Alp se na chvilku zvedají a nám se otevírá pohled na symbol Slovinska, majestátný Triglav.
Jdeme se projít aspoň kousek po okolí horní stanice lanovky, hlavně s cílem Hynečka dostatečně unavit před delším přejezdem autem.
A po poledni už se vydáváme lanovkou zpět dolů do údolí a následně definitivně opouštíme krásné Bohinjské jezero. Našim cílem je Bovec, který je vzdušou čarou vzdálen nějakých 20 kilometrů, abychom se tam ale dostali musíme urazit více jak pětinásobnou vzdálenost.
Cestou se zastavujeme v dolině Vrata, kterou se po nezpevněné šotolinové cestě dá dojet až téměř k horské chatě Aljažev dom. Z parkoviště je to asi půl kilometru a Hyneček plný sil po hodinovém spánku vyráží po svých :-)
Samotný Aljažev dom je opravdu krásně zasazen v kulisách hor a tak si na tomto nádherném místě dáváme pozdní oběd.
Po obědě se jddeme ještě projít kousek dál dolinou, nad níž do nebeských výšin ční majestátný štít Triglavu.
Ale i pohled na ostatní vrcholky stojí za to.
Po krátké procházce se vracíme k autu a vydáváme se zpět dolinou Vrata do civilizace. Zhruba v polovině dlouhého údolí ještě zastavujeme pod jedním z nejznámějších vodopádů Julských Alp, kterým je Peričnik. K němu je to z parkoviště prudším stoupáním slabá čtvrthodinka a tento výlet rozhodně není radno vynechat. Vodopád je opravdu nádherný.
A jako bonus se můžete projít za vodním závojem, pokud se tedy smíříte s faktem že budete v podstatě durch mokří, protože na cestičce za vodopoádem je opravdu hodně mokro. Rozhodně to ale stojí za to.
Tak ještě poslední pohled na Peričnik.
A hurá zpět k autu a dále přes sedlo Vršic do Bovce. Nad Bovcem visí těžká černá mračna a vypadá to na bouřku, která by v dusném podvečeru rozhodně přišla vhod. Nakonec z toho ale nic není. Ubytováváme se v apartmánech Skok a po rychlém vybalení a sprše se jdeme projít po městečku. Večer pak nad předpovědními modely počasí spřádám plány na ranní výpravu do nedalekého Mangartského sedla.
PŘEDCHOZÍ DEN - ČTVRTEK 7.7. | NÁSLEDUJÍCÍ DEN - SOBOTA 9.7.