3.den - čtvrtek 7.7.2016
Ráno se budím docela brzo a tak ještě než otevřou obchůdek, kde se mám v plánu stavit pro snídani, se notnou chvíli potuluji okolo Bohinjského jezera. Sluníčko je dnešní ráno schované za mraky, ale i tak má ranní jezero příjemnou atmosféru.
Časné ráno je taky jednou z mála chvil kdy je možno si v klidu vyfotit zdejší symbol, sochu Zlatoroga, který je jinak v téměř permanentním obležení turistů.
Po příjemné ranní procházce se s čerstvým pečivem vracím na apartmán a po snídani popojíždíme autem do sousení vesnice Stará Fužina odkud máme v plánu vyrazit do kaňonu Korita Mostnice. Dravý tok Mostnice se tu prodírá kupředu temnými štěrbinami, zpěněný se tříští o bariéry kolmých stěn, divoce víří v ohromných kotlích obřích hrnců a posléze se zase mírumilovně rozlévá do průzračných smaragdových tůní, nad nimiž se klenou působivé skalní útvary.
Během stoupání podél říčky Hyneček v krosničce usíná a tak i přes veliké horko nakonec pokračujeme dále do doliny Voje nacházející se nad kaňonem. Na jejím začátku nás zaujala praktická lekce slovinštiny na kraji lesa.
Po rozšíření jazykových obzorů postupujeme dále prosluněným údolím vroubeným vápencovými štíty až ke stejnojmenému vodopádu Voje.
Právě tady se Hyneček probouzí a vzhledem k pokročilé hodině se zatavujeme v nedaleké hodspůdce na něco k snědku. Objednáváme dvakrát Zavitok so sirom, který je v lístku přeložem jako ¨mit Käse¨ a ¨with cheese¨, takže nás trošku překvapuje když dostáváme tvarhový štrůdl, nicméně je opravdu dobrý a Hyneček se zdá spokojen :-)
Dolinou Voje se vracíme nad kaňon Mostnice.
A skrze něj pak stejnou cestou klesáme zpět k autu a přejíždíme zpět do Ribčev Lazu na ubykaci. Zbytek odpoledne pak věnujeme koupání a skotačení u jezera, což je v panujícím horku záležitost veskrze příjemná.
Ještě pár podvečerních pohledů na místní malebný kostelík.
A pak už je čas na večeři a přeběžné balení, zítra se přesouváme na druhou stranu hor do Bovce.